Dnes jsem byl před odjezdem trošku nervózní, a tak jsem se probudil už před rozbřeskem a nemohl znovu usnout. Na všechno je nejlepším lékem dobrá nálada. Snažím se nepodléhat nějakým přílišným hloubavým náladám, co mě čeká, protože to stejně neovlivním. Balím si všechno jídlo, zásoby vody, jdu se naposledy pořádně nadlábnout na hotelovou snídani a po rozloučení se s panem Shariffem mířím vstříc 360 kilometrové pouštní silnici do Asuánu.